Napadlo mě, vrátit se k mému článku Jak je to s elektromobilitou? z roku 2022 a pomocí ChatGPT se pokusit zpřesnit údaje v odstavci, kde se zabývám výrobou paliv z ropy. Nejdříve jsem si nechal zhodnotit kvalitu článku a byl jsem pokárán za nepřesné údaje a zavádějící závěry právě kolem této problematiky. Když jsem se ChatGPT natvrdo doptal, na zpřesňující údaje, nakonec ale potvrdila mé závěry. Jak je vidět, i AI musíte brát s rezervou a ne vše, co Vám řekne, musí být na sto procent pravda.


Můj dotaz : Kolik nejmenší možné procento paliv (benzín, nafta, petrolej atd.) může vzniknout při moderní, cíleně upravené rafinaci, pokud bychom minimalizovali výrobu paliv a chtěli co nejvíce petrochemických surovin nebo jiných produktů.

Odpověď:

Při optimalizaci na minimální produkci paliv lze výtěžnost motorových paliv snížit až na cca 30–40 % z ropy.

  • Zhruba 30–40 % ropy i při maximální optimalizaci stále skončí jako produkty s palivovým využitím – protože jejich vznik je chemicky podmíněn strukturou uhlovodíků v ropě.
  • Zbytek (60–70 %) lze nasměrovat do:
    • petrochemie (olefíny, aromáty, základní chemikálie),
    • maziv a asfaltů,
    • vodíkové produkce, vosků a hnojiv.

📊 Detailní přehled – tzv. „chemické rafinérie“ (např. v Číně)

V některých případech (hlavně v Asii) už fungují tzv. petrochemicky orientované rafinérie, které:

  • snižují produkci motorových paliv na ~35–45 %,
  • a maximalizují podíl výstupů pro chemický průmysl (plasty, syntetická vlákna atd.).
Produktová skupina Běžná rafinérie Chemicky optimalizovaná rafinérie
Paliva (benzín, nafta, petrolej) 70–75 % 30–45 %
Chemické suroviny (olefíny, BTX) 10–15 % 30–50 %
Maziva, vosky, asfalt 10–15 % 10–20 %

Zdroj: ExxonMobil, Shell, SINOPEC, BP – provozní údaje 2018–2023

📌 Proč nelze jít pod 30 %?

I když chemickými procesy (např. parní krakování, hydrokrakování, alkylace) dokážeme:

  • přeměnit těžké frakce na suroviny pro chemii,
  • a část lehkých uhlovodíků rovnou směřovat do polymerů,

vždy zůstane určitá frakce uhlovodíků, která je energeticky výhodnější jako palivo než jako chemický substrát. Jejich separace nebo konverze by byla energeticky nebo ekonomicky neefektivní.

🔄 Co by se tedy dělo s těmito „zbytkovými palivy“?

  1. Místo prodeje jako motorových paliv by mohly být:
    • spáleny v průmyslu nebo elektrárnách (→ ale zase emise),
    • chemicky přepracovány (s velkou energetickou náročností),
    • nebo by těžba ropy musela klesnout, protože nebude ekonomická (pravděpodobný vývoj).

🧠 Shrnutí:

  • 30–40 % paliv je technické minimum, kterému se můžeme blížit při velmi pokročilé a přizpůsobené rafinaci.
  • Nelze rafinovat ropu bez toho, aniž by vůbec nevznikala žádná paliva – to je fyzikálně-chemicky nemožné.
  • Pokud poptávka po pohonných hmotách dramaticky klesne, bude klesat i těžba ropy – z ekonomických důvodů.

Závěr:

Jak je vidět, tak cíl, zbavit se spalovacích motorů (nepspalovat fosilní paliva), je jasný. Jak k tomuto cíli dojít zatím nikdo zcela nedomyslel. A ač jsem podporovatelem BEV, tak zničit si ekonomiku jen kvůli ideologii, je podle mne, špatný nápad.

Comments powered by CComment

We use cookies
Cookies jsou pužita pouze pro provoz webu, nemám zde žádné reklamní bannery, neukládám žádná perzonální data, ani jinak nevyužívám jiné údaje.